1999

První z cyklu chilských dokumentů Pavla Kouteckého a Jana Buriana

Nejsušší poušť světa, kde nikdy neprší, a přesto tu žijí lidé. V oázách se pěstuje i víno, lidé se koupou v bazénech a někteří tu žijí prostě proto, že je to tu baví. P. Koutecký svou kamerou svérázně připomene, odkud pochází slavný chilský ledek a jak se na poušti žilo před padesáti lety.

Poděkování: Velvyslanectví České republiky v Chile, Milanovi Platovskému Steinovi, Milanu Harmáčkovi, Vladimíru Kujínkovi, TRANSAKTA a.s., Condor Air Travel Service a těm, kteří nás vytáhli z písku.

© ČT

Druhý z cyklu chilských dokumentů Pavla Kouteckého a Jana Buriana.

Cesta k indiánům na náhorní plošinu přes 4500 metrů vysokou je zobrazena poeticky a jemně, dramatické scény - setkaní s lamou, kaktusem či hráčem rock and rollu či ekoložkou nejsou nervy drásající, ale mají divákům ukázat neznámou zemi jako místo, kde se dá žít. U jezera Chungara, nejvýše položeného jezera na světě, předává Burian vzkaz Indiánům od přátel z Písku, se starým známým pekařem placek si vypije zakázaný nápoj a režisér i kameraman v jedné osobě, Pavel Koutecký, postojí ve zbožné úctě na soukromém indiánském hřbitově, aby vyčkal západu slunce a spatřil zázrak.

© ČT

Třetí z cyklu chilských dokumentů Pavla Kouteckého a Jana Buriana.

Silvestr roku 1998 náš štáb prožil ve Valparaisu, legendárním přístavu, v atmosféře zašlé slávy a nehynoucí krásy. Pár set kilometrů na Jihu leží indiánský ostrov Chiloe, plný čar kouzel a překvapení. V pouštním městečku La Tirana se každý rok konají velké křesťanské indiánské slavnosti.

Poděkování: Velvyslanectví České republiky v Chile, Milanovi Platovskému Steinovi, rodině Carraskových, Milanu Harmáčkovi, Vladimíru Kujínkovi, Transakta a.s., Condor Air Travel Service

© ČT

Čtvrtý z cyklu chilských dokumentů Pavla Kouteckého a Jana Buriana.

Guillermo Pollak, rodák ze Mcel u Nymburka, je hlavním hrdinou třetího dílu.  Guillermo není jen majitelem věhlasného hotelu Antumalal, který za svého pobytu v Chile navštívila i britská královna, patří mu také velký statek a dva kopce. Na jednom z kopců byl původně vypálený les, tam si nový majitel postavil statek. Druhý kopec se rozhodl ponechat v původním stavu - nachází se tam totiž neporušený prales, což v mírném pásmu nebývá tak často. Jediné, co se pan Pollak rozhodl udělat, byla cesta pro auto. Postavil si ji tam proto, aby si mohl, až bude starý, vyjet se ženou na kopec a dívat se dolů. Guillermo Pollak je nejen úspěšným hoteliérem a zemědělcem. Dokáže ve svých více než pětaosmdesáti letech o svém dramatickém životě vyprávět s humorem a nadsázkou, je filozofem i klaunem.

Poděkování: Guillermovi a Catalině Pollakovým, Velvyslanectví České republiky v Chile, Condor Air Travel Service a pilotovi Peterkovi

© ČT

Pátý z cyklu chilských dokumentů Pavla Kouteckého a Jana Buriana.

Pátý díl ukazuje hlavní město této zvláštní jihoamerické země. V metru si tu můžete vypůjčit knihu, taxíkáři se orientují podle velehor, samoobsluhy jsou tu tak velké, že se unavíte, než doběhnete do rohlíků k houskám. Autobusy zastavují uprostřed křižovatky, aby zvítězily v boji o zákazníka a jedna zajímavá rodina bydlí pod velkým balvanem a nebojí se zemětřesení.

Poděkování: Velvyslanectví České republiky v Chile, Transakta a.s., Condor Air Travel Service

© ČT

Filmové pátrání po smyslu a významu státní správy.

Několik obrazů a konkrétních situací z úřadů, s kterými přicházíme běžně do styku - katastrální úřad, úřad sociálního zabezpečení, ale i z institucí, které známe zejména z médií - Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo kultury.

Tvůrci pořadu představují české úřady z pozice občana, ale i úředníka, který je nárazníkem mezi systémem státní správy a občanem.

Za umožnění natáčení a spolupráci při jeho realizaci děkujeme zaměstnancům i vedení těchto úřadů:

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Ministerstvo kultury ČR, Česká správa sociálního zabezpečení Praha, Obvodní úřad městské části Praha odbor stavebně dopravní, Katastrální úřad Praha - město, Policie ČR Místní oddělení Praha 3, Oddělení správních činností

© ČT

Výjevy ze života vesnických muzikantů.

Každý už to někdy zažil, venkovská svatba, venkovský pohřeb, křtiny, zabijačka, masopust.... Sjedou se příbuzní, přátelé, místní i přespolní. Se vší důstojností se odehraje předepsaný rituál, ale teprve pak jakoby přijde to hlavní. Nosí se na stůl, povídá, vzpomíná, nadává na poměry, raduje, truchlí a také tancuje a zpívá.

Film zachycuje náladu těchto slavností a jejich hlavní postavy - muzikanty. Je poetický, ale i trochu ironický, je laskavý, humorný ale i cynický a tesklivý. Tito hudebníci provázejí venkovského člověka od kolébky až do hrobu.

Mizí tento fenomén lidového muzicírování, který v sobě nese i národní tradici?

Film vznikl za finanční podpory Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.

© ČT

Film zachycuje sedm obyvatel podhůří Bílých Karpat, kteří se narodili ještě v časech rakousko - uherské monarchie, tedy mezi lety 1907 - 1917. Autoři filmu je navštěvovali ve všední dny i v tradiční církevní svátky či lidové obyčeje. Výsledkem je svědectví o hodnotovém systému a řádu lidí, jejichž životní pouť začala na počátku tak rozporuplného a těžkého století a končí na jeho zběsilém konci. Svědectví, které se nesentimentálně dotýká otázek stáří, nemoci, smrti, víry, kultury. Svědectví o lidech, kteří navzdory těžkým horským podmínkám, udrželi svobodného ducha a humor, jako výraz velké vnitřní síly.

Film vznikl za finanční podpory Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a Open Society Fund Praha

Od listopadu 1997 do října 1998 pracovali, žili, zpívali, modlili se a hovořili:

Eva Pavlincová (1907) z Javorníka nad Veličkou

Kateřina Ďugová (1909)

a její bratr Jan Miklošek (1917) z Hrubé Vrbky

Eva Petruchová (1913) z Javorníka nad Veličkou

Martin Kománek (1908 - + 13.4.1998) z Petrušské Doliny

Tomáš Majtán (1914) z Javorníka nad Veličkou

Josef Horák (1917) z Podhájských Mlýnů

© ČT

Film postihuje široké spektrum zájmů a aktivit lidí pracujících v nevládních ekologických organizacích. Různorodé činnosti nám přibližují vnitřní svět ekologů: např. ekovýchova, obnova tradic a řemesel, ochrana přírody, sbírání odpadů, demonstrace apod. Jejich hledání a prosazování hodnot i způsobu života, které umožňují poznání vztahů mezi člověkem a přírodou. I my můžeme maličkostmi, někdy znamenajícími mnoho, přispět k vytvoření přirozené rovnováhy mezi civilizací a přírodou.

Film vznikl za finančího přispění Nadace rozvoje občanské společnosti z programu Phare Komise EU a Nadace Partnerství ve spolupráci se Zelený kruhem.

© ČT